Ve fotografování se cítím být následovníkem mistra fotografa Bohdana Holomíčka z Krkonoš, který fotografoval prezidenta Václava Havla již za časů Charty 77. Byl to on kdo znovu probudil můj zájem o fotografování. Pamatuji si jen, že tam na krkonošských horských hřebenech stále mačkal spoušť svého oprýskaného Nikonu z čehož vznikly prvotřídní, ostré, jemně zrnité, černobílé fotografie nás krkonošských horských cestářů. Ty nám mistr Holomíček věnoval. Fotografováním jsem si splnil malý sen, kterým je zachycování pomíjivých okamžiků, které však jednou mohou být velmi mystické. To Bohdan Holomíček věděl, proto za svůj život proexponoval údajně železniční vagón filmových svitků. Bohdan fotí z lásky. Fotí svět kolem sebe s altruismem a oním zaujetím, které prozrazuje velkého umělce. Tu zálibu ve focení jsem zdědil po Bohdanu Holomíčkovi. Přeji příteli Bohdanovi požehnaný a ještě dlouhý život ve zdraví a harmonii.

Dedication of this website:
In photography, I feel myself to be a follower of the master photographer Bohdan Holomíček from the Krkonoše Mountains, who photographed the Czech president Václav Havel already during the time of Charter 77. He was the one who reawakened my interest in photography. All I remember is that he kept pressing the shutter of his scratched Nikon on the Krkonoše mountain ridges, which resulted in first-class, sharp, fine-grained, black-and-white photographs of us, Krkonoše mountain travellers. Master Holomíček donated these to us. Through photography, I have fulfilled a small dream, which is to capture fleeting moments, which may one day be very mystical. Bohdan Holomíček knew this, which is why he allegedly exposed a railway carriage of film reels during his life. Bohdan takes pictures out of love. He photographs the world around him with the passion that reveals a great artist. I inherited my passion for photography from Bohdan Holomíček.